While at school I had an idea for making a cipher which would look like a language (delaying attempts to decipher it while people hunted for someone who spoke the language!). There were snags. Overcoming these resulted (I thought)in a cipher even more difficult to crack than my first attempt. I include a sample and invite comment.

John Malcolm

n , N g 1. sa siemskaja vešek est tezist nirtniros uls sio rilskenskije Advietsky enprogeš 2. ei vlůnsky tast decletebál á sien vešek, or Advietsky ánskoewíč ilek ei snyzemetzky erpaímok řiezoviesa, en e nientok, uk ei snyzemetzky snemok friškaja, en e nonska 3. sa siemskaja or ei tenýn, agnezourmó sa siemskaja jielpeč znolska or er abrofrierovór 4. tifrelietz čocál vúška ei N

n tíspim 1. nebů 2. něgieg 3. níčra 4. rontých, nišlos 5. vlezúrkieg jauš nocozievó; 6. sej vlůskaja s viens est ulek zícen s amecętifrossevieg dollouvór or ei snozíjech

N tíspim rětieg 1. ei giva josísků ei řezkevskó s 261.63 jemst (riebsa N) uk sien snomá rěrdúrštýl uk lúsiellál á eró cohk s 2; sa biemskoje leňęvo s ei ronpik zňoma nibursků gi čoftých uk knošých (N ronpik) sa ronpik uk rierik flé josísků sien giva en ošých zirieg, ei ziefra tiessověna lerivsků bak slizteš faušých jsaj foskije, ermej czesa 2 ninglir ziefra 2. šefrietnó, nokstir 3. fómplefrietnó, nívitiera 4. nocozúvovska 5. jauš nocozievó 6. nisnaja (movek) 7. zlítiedích, nidšouvska 8. Nergrójin 9. nebielvolska 10. neběnó, N20 = clebýnt neběnó; 11. namidskoje; sa dirskor gěfrenom z 100; g ei nivkěvek kilvonglietz vopoenta nispúrsků u esmobonten s ei jiečnaja-vesem vopoenta k sie egúmievó v ebletzky sa nivkěvek eš ei vesem nivkonoda k soš uls er etzemęnó vopoenta

N zdels g (rětieg) ei tíspim spozál é sa fentúlsietz uls sái frochs, ažodiefsků riebsa N en fesků i ošých nerta viera

N lúckieziema g (2008) Zditnúlloacęn lúckieziema

N e N , N.-e-N. riemúvonó ešvesouvór Ninglomšek e Šýls

N s A ešvesouvór Šěmsky s Advost

N s Zň ešvesouvór Šěmsky s Zňizpost

n&ř ešvesouvór nič est řévaja

N&Gl ešvesouvór Nievó est Tríeštých

N&R ešvesouvór noska est ruberovska

N&M ešvesouvór nartó est meženšę

N-vlolsek g ei tierpsa-čocál vlolsek josísků ei kinpeflór jsej ast uls sio nělba, átál bik zěklísků votra gomsou gěšých soš josa er okebovór obi sziensky sa kinpeflór jsou vlolsek biešajet

N. ešvesouvór 1. (e rozých en conskije s gofra) Noca 2. Nolimieg 3. Nerdieg 4. Nirtnelboviesa 5. Niftých

n. ešvesouvór 1. nonoš 2. sliersteš, náivaja 3. nes(ých) 4. neběnó uk neběnýn 5. (átál agnezourmó kezellísků ei lova) niebžej, n. 1800 (řich Vovier: egaš)

n.o.ř. , NOŘ ešvesouvór nič, ořtěnovska, est řévaja (osnělskál jsu kieza dvivál)

n.m.u. , NMU ešvesouvór notsky mient ungek

n/u ešvesouvór 1. noska uls 2. feid-flůcietz, nomsýl usek

NE ešvesouvór 1. Nomúrkiklea 2. Nertom Efrenieza 3. šondenál entkabos 4. šýls entkabos 5. (or Pievur) Niřtěfrenýchí Etzizouvór

Go šefriezom tíspim norgrójich

NEF ešvesouvór (or Pievur) Nievúčnerýchí Esmieza Fěnoj

NEH ešvesouvór (or Pievur) Núsiem Esouvór Holinievó

nosp g 1. ei zobrů, (en rillierkýk) ei nosp dovij 2. sej asnitál nivkonktes s ei vimsó, vizifriviesa, slora, arkň, řich sziensky oš on stieser uk ucenovál 3 (binstespró) ei viens jindra-stuhr sneňiebęfa átál z cědieg jiena Činderál birz s “nočkómeš”
nogom g 1. ei kroskoje štraz uls ortientioných, agnezourmó ura binstál z cimúviezom cěgriten 2. ei telneš spiš, agnezourmó ei cimúviezom ura; nilgúnozó; ortientá 3. ei telneš uk anškětiesa tečnije s caíršta; zdiezka; sn (nogomajet, nogormsků, nogormál) (ort) v birz ei nogom; nilgúna; spiš.

nogormeni g (sp -nin) ei Vlorietsky trestefroskij

nogorej g (šýpfó ÁFr) ei zes átál en ei stevęnietz deich á sa taj

nogoneš g 1. ei kneik čou s lovskietz, túpietz, uk ulek viens abendubšes eš ei gúntstěsp uk dežáinos 2. ei gúntstěsp uk dežáinos kisiellísků těnsky abendubšes

noskronta g 1. nima, eró uls snonán něrdiesovál snonývýn uls sia spojého Potziezej umenozaj nocievovej, zíciezowíč josísků ei činskije sieds froms est ei votra jaul s znůr uk deldsietsky allieda vausen: bofriemó Potziezomskajů (slězierkených) potziezej 2. saj jaul s ei noskronta, sa allieda vauls fěl uls sia noskronta colk 3. (oštinstom) ei lěskoje uk árúfrontúroviesa cendrir 4. (oštinstom uckeřtiesa) ei cendrir szi jon gi rebom bozěrdýn est on lecekes ur ulených z jien uk jeskije těvlieževska

noskronta colk g 1. ei Meč Okour colk, Daižiraj (uk Unaíllibrej) umenozaj, szinska vauls fělých ena haver vúška noskronta 2. ei túfriemok Czočniemour colk, Évegra umenozaj

noskronta dinska g ei dinska, Dinskej nebierkimea, k ei danskaja nivkorzę běskoje-cevormál jaul

noskronta glo g 1. zů, ei glo, Ningímiera hotnomien, s Gei Šlaumost josísků ei zoskoje czompfetzky glěvij est ei cošmieška ziškaja 2. eró s tesenom ulek túfriemok glůn jsa trerěn Ningímiera

noskronta szieva g eró votra szieva fěšentzó jsa trerěn Cýnien, agnezourmó sa Énotour vlezýn C. potziezeo, sa volbeo uls sziensky bůl jsou vausen s noskronten est demovál snentevoden: bofriemó Cýnielleo

noskromej g ei snonous vlermietz s floskromío
◆ noskromievnij g
◆ noskromieč g
◆ noskromúžieg epv

noskru, noskró g (sp noskrýn) (oštinstom) ei nosp stiesek

nogek g (Zňiš) ei jausó teflór s ktiecęrál glo glěvij skléir or nivkedęsúvór eš Jiekrost trofren (zitzísků sa nogek)

Nogekleš Táisússir g 1. ei grods štroca unientúrowíč znéir jsu Finguinzę enaj s Řovska, est gou hlabękaš sa miera-killězietz midž 2. eró s snonán deskaja mieren rolska řich sien štroca

nogier g 1. ei kroskoje tiedša vrermietz; jěš 2. ei tiedša jata kisiellísků entkinglilskovór z glosermených uk jimúllý-roškených eš ei rivem uk jimúllý nozdę; 3. ei deich átál en er uckieza uk vúsietz dvondených or ei čiez 4. ei nisenál nivkonktes átál z čerdek uk vúsietz dvondených or ei kroskoje foiš 5. (or ei momtiez) sái nivkonktes uk deich detelbál jsij ninglokietz uštniezek 6. tússom finzě 7. sa asnitál conskije s ei viens hámprob or sziensky sa ciemiš est cotzepených tieš, sej conskije s er hásprierek or sziensky sa cotzepených ena nomsýl; sn v ništiera or ei kroskoje vloza

nogier fie g ei fie szi mušajet jsou uštiezených est cotzepených s ei čiez

nogier slíetek g ei cohk foiš biešál k ei nogier est nirňinkých z spautěna slíetietz uk dozietz

nogier besek g (šýpfó Norollour) ezěva lecletzór detěrdsků řich fesků otimovál uk čovsků slovkál dvondených jsu mústlekletzky, agnezourmó lěnietz saj vitz gilčenskije miebek

nogiereš g 1. ei cýza s běklievěna nibursků čerpen, němžoiksých, uk stojiných z frinonta uk liečtý 2. sa óvek nonska s ei zemesietór, dolskía, arkň 3. (undser nocúvom) sa abrezěviesa est cimiezó-roškísků filskó s ei nartó, nirtniežísků s eskoje trisertses rierúžených uk wěrkę u terók rierúžených (tifreviefren nocúvom) er esmietinó navskiem v ei ketúlskes, tisenész, triseklin, arkň, (en rillierkýk) ei nogiereš defěbsta, ei nogiereš rierúžek 4. ei frokomskaja tiečna s cocek, 6 × 4 orgen (15 × 10 nfr) uk 6½ × 41⁄4 orgen (16.5 × 10.5 nfr), z rabál zlivilvorfých, (en rillierkýk) ei nogiereš zliviňęvorf; 5. (eksug) ei kiesova deich

nogiereš-rotstek g ei slogstror vlezoumiečnísků jsu roškísků s búra běklievěna
◆ nogiereš-rotstietz g

nogieregmits g 1. sa roškietz s běklievěna, agnezourmó s búra dvomievó 2. er endiečra rolska á ei nogiereš-rotstek

noda g 1. ei pritz sieds dica, ánskoewíč s cliežál jevnaja uk frům miena 2. gáiviezom, er ergik šur uk dica 3. ei árieš s liežovska or gosúntovór, azkom v ura zendę uls ei taj riema (egaš 600 bůš) noda vell, nodaí vell, ei árieš s vell or gáiviezom áta soš jon snonán snomion, osněllísků 100 bolirých (600 bůš) 4. ei miena uk fědza s mienen soš nikětájet amecętúzievó, ei těkšoniera noda, noibroum noda; sn 1. v tenskaja (ei retzonta) v (tifraíra) á noda 2. (gl) v božer uk kisielska k ei noda uk noden 3. (gl) v těltžó (ei spoza) k uk viecks (ei spoza) v noda zemesietór

noda noskije g 1. ei nogier těgnekál řich est risál á er usekštaul noda or ei rabur enaj 2. ei cotzepek noskije ur ei noda duvrý

noda zemesietór g ei zemesietór telbieza e sziensky kilvonglen ena lietnúgěvál v těždriegenýchí zemesietórých á noda dolek sor á poidfotskaja glorbstútzór

nogimplir g ei kreježna lifrál trech, cimiefál fěš áštozevál

nogeirkra g (oštinstom) ei viš, fěrzt, uk štraz (agnezourmó jsu sprota sa szima nogeirkra)

nogeita g 1. (ÁFr oštinstom) nomogeita 2. duvríhn, AFr, Norollour, ei troeksí snoskij, agnezourmó ura k chůcietz est havietz bozúmievýn jsij glur slei 3. gáiviezom, ei legřata z ei trormé egoimskaja čiez uk binstespró e Norollej, ur ei věspek dojího (šýpfó Cziev) sa trormé ozderk

nogivonta g gáiviezom 1. noižom gosúntovór uk čúčietz, agnezourmó múlier u fingených s ura nartó 2. detelbovór v ei nartóhí nomsýných s ošých obeklom glockieg, agnezourmó hák glockieg

nočkóna g nočkóna venskoje, ei zíca s běklievěna venskoje, cicěmon jsu biemskoje jork uls sa 18nt neběnó, e sziensky er áček nimgetskije nělba lesętestajet zocensků v ei nivskosa nělba

nočkómeš g ei kroskoje nędi-szůmál jindra-stuhr nomsounta k nędi taušých est ei bistlietz jeil

nozaji g 1. ei kroskoje gliciezom Efreniezor aselbsůr glo, Saíčkifrej nozaji, josísků všermitřietsky knohných est deldsietsky-czéir tůl cilých řich sziensky nozái est šizimova ena keconál: bofriemó Frebžěmouzajů 2. nozaji faur, nozái faur 3. nozaji fěšek, erilek gofra z nozái fěšek

nomplomiš g vlerz szoma

nompla g 1. ei jieldser frina s kisietórých, maucirých, glautěna, arkň; 2. sa spoza szena těnsky ei frina on jieldser 3. nivkěvietz, ei kroskoje jiečnaja-vlůskaja refrinó soš olpsisen nivkěvek cempinstovska; sn (gl) v frina or ei nompla

nompleciš g er uklofrebom niburek z ei knohgriš